Re: Koncept kontinua- cetl jste nekdo?

Holky,
já neříkám nechat vyřvat dítě, ale vy pokaždé naklušete k plačícímu uzlíku v postýlce???
Já teda ne. Poznám podle pláče, kdy se malá uspává a kdy prostě jen "prudí" (oblíbený termín Zdeňky Jordánové). Kolikrát i intenzita uspávacího pláče hodně naroste, ale zjistila jsem, že si malá řve do matrace a prostě se uspává. Někdy to holt nejde jinak.

Ale je fakt, že u prvorozené dcerky jsem byla u postýlky buď pořád (do 4 měsíců šílené koliky), nebo prostě plakala. Vyřvat jsem ji nechala jednou u našich, když to po mně chtěli. Názorně jsem jim předvedla, že se malá neuřve.... Skutečně řvala hodinu a půl (já za ní chodila, houpala, chovala a ukládala zpátky do postýlky), ale neusnula. Nakonec se dědeček naštvaně zvednul a seřval mě, ať už s ní něco dělám, že už toho má dost. Neusnula ani při kojo.... Mě uklidňoval fakt, že jsem za ní chodila a nenechala jsem ji řvát bez "dozoru".

Jinak Koncept mám rozečtený, ale nemůžu se k němu vrátit... Strašně mě vzal úvod, kdy se píše, že by miminka měla být s maminkami pořád, v posteli, na ruce, v šátku. jenže Ela se mnou / námi spát prostě nechtěla. Řvala a řvala, mlela sebou, mávala ručičkama, prostě to nešlo. V postýlce byla mnohem klidnější (když teda usnula). Šátek jsem měla taky, ten fungoval ) Takže mám pocit, že mám vůči ní obrovský renons... A to mi nedělá dobře. I když vím, že jsem dělala v té době, co jsem mohla. Zkrátka, ten svět si Elinka představovala trošku jinak a nemohla skutečnost strávit a my s ní ))