Zkušenosti si asi děláme i samy, hm?

Je pravda,že já jako malá jsem často slyšela taky různé věci,ale nepřipadá mi,že by mi něco uškodilo.Jsem vděčná,jak jsem byla vychovaná a je to dobře.Mám dvě holčičky a když jedna bije druhou,není to v pořádku,nějak je zakročit musí,utíkat na cestu taky ne..no,po dobrém se to dá vysvětlit a starší to bere.Mám je hrozně ráda a vidím,jak jsou každá jiná,každá vyžaduje jiný přístup.Není to rozmazlování je pochovat,když potřebují.Jsou to naše děti a ani na jedno dítě myslím nepasuje univerzální příručka JAK NA TO. Naše maminky byly taky maminky a musely se učit. a ono je pravda,že si to stejně uděláme tak,jak to cítíme my.Moje maminka je skvělá a já chci být také.Nikdo ji to taky neučil a já ji mám jako nejlepší přítelkyni a jedinou velikou jistotu v životě a s mými holčičkami jsme takoví Mušketýři.na tom si myslím hodně záleží,jak na svoje dětství budou vzpomínat naše děti a jestli se budou vracet a říkat,jak nás mají rádi.Já to dělám každý den,když ne jinak,aspoň přes telefon.Krásné dny.