Respektovat a byt respektovan

Necetla jsem uplne celou diskusi, takze mozna tohle uz zaznelo, nicmene mi to neda.

Spousta lidi vidi jen dva pristupy - autoritativni vychovu a vychovu bez hranic. Ale protikladem autoritativni vychovy neni vychova bez hranic, tak by z deti nevyrostli slusni, ohleduplni, respektujici, samostatni lide, kteri umi na sebe vzit odpovednost za sve rozhodovani a ciny. Hranic a pravidel v zivote je moc treba a zvlaste deti je potrebuji znat. Je ale rozdil, jakym zpusobem se rozhodnete je stanovovat. Autoritativne (tj. z pozice moji nadrazenosti, tresty, zakazy, prikazy, vyhrozovanim, odmenami) nebo jinym zpusobem. Vadilo mi, ze jsem casto musela zvysovat hlas, vyhrozovala placnutim a slo to stale dokola a nakonec by se "rvani" u nas stalo normou. Jak vystihla sice v zertu, ale pravdive, moje kamaradka, kdyz ochraptela a nemohla nahlas mluvit: "holky me ted vubec neposlechnou, potrebuju na ne houknout, aby udelaly, co chci". Hm, tohle jsem ale ja nechtela a podvedome hledala neco jineho, bez rvani a prikazu.

Doporucuji knizku "Respektovat a byt respektovan". Popsano bezvadne. Jen clovek, myslim, od sebe nesmi ocekavat, ze se vsechno zmeni hned jak mavnutim kouzelneho proutku. Trva to docela dlouho. Ze zacatku clovek nevi, jak to ma delat, je bezradny a vysledek se muze zdat nevalny, az hrozny. Ale casem to zacne jit. Postupne. Tahle metoda je hlavne ze zacatku pro rodice hodne, hodne pracna, ale myslim, ze se vyplati, hlavne z dlouhodobeho hlediska. Vysledky se zkratka dostavuji postupne, casem. Pro dany moment je samozrejme rychlejsi zakazat televizi apod., z dlouhodobeho pohledu to neni ale dle meho nazoru dobre, protoze "veci se pak delaji, aby nebyl trest, prip. aby byla odmena a ne proto, ze se tak delat maji a kdyz nemam dozor, delat je stejne nebudu". A mimochodem, jak nekdo psal, zakaz televize, protoze dite neco neudela, neni DUSLEDEK, je to TREST, ktery nesouvisi s tim, jestli se neco udela nebo ne. DUSLEDEK je neco, co ma pricinnou souvislost s konanim nebo nekonanim - napr. loudam se s necim, co mam udelat, nestihnu kvuli tomu neco jineho, to je prirozeny dusledek, ne trest.

Nechci nikoho o nicem presvedcovat, ani nikoho nutit, je to jen muj nazor a pristup "Respektovat a byt respektovan" mne a moji rodine moc vyhovuje. Tenhle prispevek je spis inspirace pro ty, kteri hledaji alternativu. Kazdy (beru normalni, milujici rodice) dela asi vse, co umi a je v jeho silach, aby jeho vychova byla co nejlepsi.