21.10.2009 11:08:36 Winky
Re: nesouhlasím s autorem
Honzo nebuď labuť.
JEstli jsi chtěl tímto propagovat jeho knížku, udělal jsi to prachmizerně. Pícháním do vosího hnízda ještě nikdo vosy neuklidnil. Takže pokud budeš příště chtít někomu poradit, zase ho zkus nejprve napadnout, obvinit, vytočit, zmanipulovat ho jak je hrozný a pak se postav do role zachránce - a uvidíš jestli ti bude zobat z ruky.
Není možné říct jen A a zamlčet B. Takže pokud autor říká, že se coby rodiče pouze honíme za starostmi a statky (což může být část pravdy) a necháváme děti vysílat signály do prázdna, je to polovičatost. To že sám autor děti nemá je VELMI podstatný faktor - jak už tu někdo trefně psal - je rozdíl mít současně děti a práci a je rozdíl být s těmi dětmi v rámci své vlastní práce. Ty - pokud jsi skutečně muž - máš na to zase jiný pohled - ano, ženy, buďte s dětmi doma, my muži přeci MUSÍME chodit do práce, tak je to na vás ať naše děti mají dobrý příklad.......
Druhá část pravdy kterou autor jaksi opomenul zmínit je, že touhou většiny lidí je realizovat se - tj. uchopit své životní šance (podle jednoho psych. proudu je máme dané už od narození a záleží jen na nás a na našem okolí které se rozvinou a které promarníme). No a jsou lidé, kteří se krom výchovy dětí (jež je na jednu stranu sice velmi tvořivá, na druhou zase velice náročná a s nejistým výsledkem) potřebují realizovat i jinak - pracovně: umělecky, intelektuálně, manuálně. A představ si, že takové jsou i ženy, ne jen muži. A dokonce si představ, že takto to bylo i mnohem dříve než v naší současné - dle autora nejspíše velmi uspěchané a hmotným statkům podřízené - době, v našem 21. století. Dříve - řekněme do 19. století pracovaly i ty děti, neměly ani čas na své dětství. Pracoval i otec i matka, děti nesměly "překážet", takže se buď účastnily dle svých sil, nebo běhaly bez dozoru venku a zavolaly se až k jídlu, pak zase musely jít po svých, vzory nevzory, boty neboty, počasí nepočasí...... nečetl jsi nikdy nic historického? Ani Olivera Twista? To je to zamlčené "B" ke kterému jsem se chtěla dostat.
Je možné, že autor měl na mysli aby rodiče nelpěli AŽ TAK PŘÍLIŠ na tom co "musím" nebo "chci" z nějakých více či méně objektivních důvodů, aby si také stihli uvědomit že děti rostou velmi rychle a co do nich nevložíme dnes, zítra už možná nebudeme mít do koho vkládat. Ale podat to takhle manipulativně je pitomost. Ono stvořit ono "teplo domova" nelze jen tím, že si s někým hezky popovídám - když jsem přitom pod mostem a nemám co jíst (obrazně řečeno - na tohle si zase pusť film Golet v Údolí, tam když mají děti hlad a otec nemá možnost získat nějaké jídlo, nutí děti aby tancovaly a zpívaly - budou působit šťastně a zapomenou že mají hlad.....).
Jo a ještě něco - lidé jsou tvorové značně omylní. A tím ale i životaschopní. Kdybychom se drželi pouze a jedině dobrých návodů a rad - co by z nás bylo? Loutky? Stádo tupých ovcí? Každý si musí vyšlapat svou cestičku, vyšlapaná od někoho jiného nefunguje. A tak jako je důležitý život je důležitá i smrt, té se nedá vyhýbat "dobrou radou" do nekonečna.
Odpovědět