Re: Bosorko

Bohužel, ono to není k smíchu, jako spíš k breku. Tím myslím texty, které prezentují v několika větách "zaručený" návod, jak dosáhnout štěstí, a nepřímo varují: pokud jste to do téhle chvíle dělali jinak, jste navěky zatraceni! A pak se divte ženským, že se propadají do depresí.
Pro Honzu 3+1 a další tepače "potrefených hus" - mám doma mírně řečeno nestandardní dítě. Které miluju, dělám pro něj první poslední. Ale i tak už dnes v jeho sedmi letech vím, že život nebude mít jednoduchý. Jeho velmi komplikovaná povaha mu to neumožní. Asi to nebude jen výchovou, jeho bratr je zcela "tabulkový" a navíc víceméně pohodové sluníčko.
Samozřejmě nemůžu vědět, jak by se synek vyvíjel, kdybych se mu věnoval někdo jiný, kdo by ho víc "zanedbával" neb naopak "rozvíjel". Dělám, co můžu. Myslím, že každý dělá, co může. Ale některé věci prostě neovlivní sebeláskyplnější výchova. A strašit "jen počkej, až dítě bude na perníku, tak bude pozdě se chytat za nos", případně "pokud nebudeš komunikovat tím správným způsobem, možná jednoho dne najdeš před svým vchodem své oběšené dítě" je podpásovka nejhoršího druhu.