Re: tak nevím ...

Janka: a na druhé straně, pokud se naprosto podvolím zvklosti porodnice, pokud si se sebou nechám dělat i úkony, které se např. v zahraničí běžně nedělají a WHO jsou definované jako nadbytečné, pokud si nechám odnést dítě a milostivě si jej půjčovat jen na kojení a nechám ho přikrmovat umělým mlékem - kdo mně potom zaručí, že bude dítě v pořádku? Podle mne je postoj: já snesu všechno, nechám si všechno líbit, ale hlavně když je dítě zdravé, velmi alibistický. Porodní plán vyjadřuje svobodnou vůli ženy právě ve zvyklostech, které se záchranou života nemají nic společného - jak pomáhá k záchraně života klystý, vyholování, poloha při porodu a další? Existují rovněž studie, které dokládají, že připojení na monitor a sledování ozvů dítěte je co se týče záchytu patologií naprosto stejné, jako když se ozvy pravidelně sledují Doptonem - a pro rodičku je to navíc pohodlné. Naopak - poloha vleže a časné přestřižení pupeční šňůry může přivodit nějaké komlikace spíš, než když si žena může zvolit polohu jakou chce, pokud je všechno v pořádku tak se moc nespěchá a šňůra se přestřihne až tehdy, když dotepe. A navíc, opravd uby mě zajímalo, ve které porodnici by žena při fyziologickém porodu byla opravdu celý porod připojená k monitoru - to snad ne! A co třeba koupání dítěte po porodu - ani tohle není o žádném bezpečí či nebezpeční a mělo by se to nechat na rodičích. Tohle všechmo je podle mne na zvyklostech, není to o skutečném zajištění bezpečnosti!
Pamatuju si, jak jsme měly jako holky kdysi za totality na základní škole přednášku porodní asistentky v rámci výuky o rodičovství. Podle ní bylo jediné bezpečné konání takové, že rodička během porodu ležela, nevstávala, nechodila, dítě po porodu odstřižené, pověšené hlavou dolů a pořádně proplesknuté, potom vykoupnané pod "čerstvou tekoucí vodou", pak mu do žaludku zavedena sonda na "odsátí hlenů", pak mu vykapané oči, odborně vydesinfikovaný pupečník, pak dítě utaženo jako vánočka aby se nekřivilo a rostlo rovně, položeno na tvrdou podložku kvůli rovné páteři, první den aby ho matka neviděla protože je moc zmačané, přikrmováno dětským čajem ,kojeno pravidelně jednou za tři hodiny. Matka - po porodu vycévkovaná, první den pouze na mísu, žádné vstávání a pod ústavní košli ústavní vložku, která musela být volně - žádné kalhotky! Co má tohle společného s bezpečností? Podle této asistentky to však bylo jediné bezpečné, jak se při porodu chovat, samozřejmě zároveň s neustálou desinfekcí čehokoliv a o nějaké přítomnosti manžela při porodu ani řeč - ještě by viděl ženu jak krvácí, to by ho znechutilo, pak by ji nechtěl a stejně manžel není sterilní, na porodním sále tedy nemá co dělat.

Prostě tak. Pokud hrozí jakákoliv patologie, tak ji prostě lékař musí poznat a zvládnout a tehdy musí jakýkoliv porodní plán stranou. Málokdo by však měl v plánu napsáno: vůbec nemonitorovat, vůbec neprohlížet, nechte mě za zavřenými dveřmi a vůbec se mě nedotýkejte.... Podle mne se porodní plán nejčastěji týká věcí souvisejících se zvyklostmi, ne se zajištěním lékařsky bezpečného prostředí, proto je nutné k němu přihlížet a netvářit se, že pokud se rodička nenechá přivázat na kozu na záda a dítě se jí promptně neodnese někam, kam k němu nemá přístup, tak se vystavuje nebezpečí.