Re: Bohužel, prolife

pardon, ale pokud takto žena smýšlí, měla by také mít vymyšleno, jak to zařídí. Pokud vyžaduji právo na to, být se svým dítětem, pak si také musím zajistit zázemí, které mi toto umožní - sama, nikoliv to požadovat od státu. To, že mám, či nemám dítě, je můj problém a nikoliv společnosti. Zase jsme u jakýchsi nároků na cokoliv, protože je to momentálně společensky vhodné. Když chci být 5 let doma s dítětem, tak si na to dopředu našetřím, nebo mám tatínka, který nás zajistí. Tohle není povinnost státu! Stejně tak není automatický nárok pro 4 člennou rodinu na vlastní třípokojový byt, auto, počítač.


Zase to otočím, jak k tomu příjdou ti, kteří zatím dítě nemají, rozhodli se nemít, nebo ti, kteří by dítě rádi měli, ale nemohou???

Pokud to budeme brát kolem a kolem, pořád by se někomu vyplácelo - doplácelo, aby si mohl vše řádně užít, nebyl nijak znevýhodňován tím, že něco chce?

Nemyslíte si, že dospělost znamená to, že se o sebe a lidi, kteří jsou na mě závislí, budu umět v první řadě postarat sama???
A že příspěvek či podpora je jen malá částka, která mi skutečnost ulehčí, nikoliv plně zafinancuje????