Re: Bohužel, prolife

Martino, ale autor navrhuje řešení: nebrat rodinám automaticky tolik peněz na daních, čímž otec bude jako jediný vydělávající schopen rodinu lépe zajistit.

Osobně s tím postojem nesouhlasím, na druhou stranu naše zdanění je opravdu značné. Včera jsem platila dítěti školní stůl a částka, která má být onou 20% DPH, mě ranila. Tolik peněz dám státu za to, že dítě dostane psací stůl. Stát to přerozdělí způsobem, do kterého nikdo nevidí a spoustu těch peněz někdo rozkrade a tudíž nikdo z nás neuvidí. A já bych přitom mohla ty peníze použít právě na něco pro děti nebo rodinu... Nedivím se, že to právě rodiny s více dětmi napadá, nevidím ovšem žádné řešení v tom, že se daňová zátěž sníží - u nás by to bylo jako se vším, krátkozrace, nekoncepčně, na krátký čas a pak všechno zase jinak.

Divím se ale, že tu nikoho z ostatních nenapadne při čtení toho článku, že školku dotujeme jen vyvoleným, protože na značnou část našich dětí se nedostává. JAK vyvoleným - to je v kompetenci ředitele školky. Tři tisíce měsíčně na dítě je dost zvlášť pro ty, kdo by rádi a přesto mohou dítě umístit až jako předškoláka. V tomto smyslu mi to vadí násobně víc, protože se to týká daleko většího počtu rodin než zmíněná situace nepříznivců předškolního vzdělávání.