Re: Jsem učielské dítě

já se též přidám do party a řeknu jedno takovouhle věc fakt nebrat. Nejde a ani tak o nějaký narážky spolužáků ze školy, ty si na to zvyknou, ani tak o nějaký nároky mít samé jedničky, že se to očekává. Samozřejmě přinesení špatné známky domů byla vždycky katastrofa, ale to samé je i u jiných dětí. Hlavní věc je v tom, že ten rodič tak jak se chová k dětem ve škole, a to co vyžaduje od dětí ze školy. tzn. poslouchat na slovíčko, nedovolit si něco komentovat, být ten slušnák, tak se ten rodič chová i k vám doma, a nejhorší případy když rodič přijde ze školy domu vynervovanej s dětí a nemumí zvládat emoce, tak to pak zákonitě odnese to dítě doma. nejhorší pro mě a mé sourozence bylo, když jiné děti mohly být venku dlouho a my museli brzo domu, nesměli jsme s koro nic, nějaké dětské diskotéky, narozeninové párty u spolužáků apod. byli tabu. A v pozdějším věku věk 18 a výš kdy už se začínalo chodit na normální diskotéky a návraty kdoví kdy, to taky neexistovalo a když už jo tak do 24:00 doma. Jak já záviděla těm spolužákům normální rodiče a že jejich maminky pracují někde na směny, že od ní mají oraz. My ji měli neustále doma, každý odpo, víkendy, prázdniny. No byl to mazec. Je fakt, že je to ale pouze o tom rodiči jaký je a jak zvládá oddělovat práci od rodiny. Jsu děti jejichž rodiče jsou učitelé a dětství měli úplně normální jako každý jiný. Znám takový případy.