Re: Různé nevěry

Ještě bych k tomu řekla, Monty, že ano, máš pravdu, tenkrát na sobě manželé byli existenčně závislí, což dnes není nezbytně nutné. (Ovšem na druhou stranu to spíš zase platí o těch bohatších, resp. vzdělanějších žen, nejlépe s VŠ; je dost a dost žen samoživitelek, které rodinu tak tak utáhnou, a některé se dostávají na úplné dno - i dnes, ve věku "velkých možností".)
Možnost uživit se bez manžela dává větší možnost vybírat si podle srdce - tedy, když je na mě partner hrubý a mlátí mě nebo moje děti, mám možnost od něj utéci, aniž by to nezbytně muselo znamenat smrt hlady.
Ale to, že eventuelně nejsem finančně závislá na partnerovi, ještě neznamená, že ten vztah (rozuměj dlouhodobý) nemá žádný význam, žádnou hodnotu. Je to přece ještě taky o lásce, o úctě, o přátelství. Vztah, v němž se oba mají rádi, tj. dokáží jeden druhému dát podporu, když to potřebují, když si vzájemně vycházejí vstříc, jeden druhého si váží, prožívají spolu pěkné chvíle, cítí k sobě i to, co k sobě cítívají běžně dobří přátelé, takový vztah má podle mě nesmírnou hodnotu sám o sobě - a samozřejmě se "vyplatí" do něj investovat - i za cenu, že čas od času mohou jít k čertu nějaké "vlastní" zájmy.
M.