Re: doufam, ze jen nerozumim

Cizinko,
nejprve na okraj - poněkud se mýlíš, pokud máš dojem, že jsi ze mě "pomohla něco vymáčknout". Na Libikovu otázku jsem ráda odpověděla poté, co Libik změnil tón. Je vidět, že mě neznáš - ze mě se totiž většinou nic "vymáčknout" nedá :), manžel a přátelé by mohli vyprávět :)... nu což.
Jinak ke tvé teorii:
ty: Totiz ja sice casto hresim pychou, ale kdyz se snazim mluvit a jednat jako krest’anka slova „dav” a sklony lidi soudit a tridit se snazim v sebe potlacit.
já: O nějaké "třídění" tu vůbec nejde.
ty:Jiste ze mame to v Pismu, ze Hospodin vybere z nas ty spravedlive
já: můžeš mi říct, kde v Písmu něco takového je? Co tím myslíš?
ty: a asi na tom stavite tu svoji soutezivost
já: o jaké soutěživosti to mluvíš? co je soutěživého na tom, když říkám, že mě zachránila Boží milost, nikoliv má snaha o to být milá, laskavá, dokonalá...?

Jinak rozumíš správně - máme naprosto jiný pohled na to, co je to Církev. Já svoje porozumění opírám o to, co je v Bibli.
Mám z toho, co tu píšeš o svém pojetí křesťanství, asi takový dojem (vím, že ten příměr bude kulhat, ale jiný mě nenapadá), jako kdyby někdo toužil být třeba pilotem, protože se mu letadla líbí, fascinuje ho, jaké to jsou silné stroje, sní o tom, jak se bude vznášet v oblacích... Piloti mu řeknou "fajn, přihlaš se do kurzu lítání a pak se staň pilotem" a on se začně rozčilovat: "vaše pojetí toho, co je to být pilotem, se mi nelíbí, co si to dovolujete třídit lidi na piloty a nepiloty, já se cítím být pilotem, takže jsem pilotem! a kdoví, jestli vy vůbec nějakými piloty jste!" Může být o tom, že je pilotem, skálopevně přesvědčen, ale na objektivní pravdě to nic nezmění.
Takže samozřejmě každý člověk, co po zemi chodí, může tvrdit, že se cítí "být křesťanem", ale to ještě neznamená, že jím z biblického hlediska skutečně je. Tím nikoho nijak negativně netřídím. Prostě buď někdo věří, že je Bible pravdivá, nebo ne. Buď věří, že Ježíš je Boží Syn, nebo tomu nevěří. Buď věří, že potřebuje Boží odpuštění, nebo ne. To, zda tomu věří, nebo ne, nic nemění na Boží lásce k němu ani na jeho hodnotě v Božích (a ani mých) očích. Ale rozhoduje to o tom, zda je ve skutečnosti křesťanem, nebo nikoliv.
píšeš: Nevim, jestli to nestaci, ze mam srdce plnou lidske lasky a modlideb pro svoje blizke a chci verit, ze tohle patri k vetsimu smyslu tohoto sveta.
Záleží na tom, k čemu ti to má stačit... je to samozřejmě krásné a pozitivní, ale pokud to má stačit k tomu, abys byla křesťankou v tom smyslu, jak to je v Bibli, pak se míjíš cílem.
Hezký večer!