Re: Zvláštní...

Myslím, že záleží na nátuře každé z nás. Já například jsem městský člověk, na venkov ke tchyni si čas od času s dětmi ráda vyrazím, ale vadí mi tam spousta věcí. Že musím týden dopředu v obchodě hlásit, kolik budu chtít pečiva, že to mám daleko k doktorům, že si nemůžu vybrat školku, školu a další aktivity pro děti podle kvality, ale musím vzít za vděk těmi, které jsou dostupné atd., atd. O možnosti najít zajímavou a slušně zaplacenou práci ani nemluvím. Tyto skutečnosti v mých očích nevyváží ani výhoda, že je na vsi příroda na dosah a děti můžou lítat venku. Mám kamarádku, rodilou pražandu, která s manželem velmi dlouho toužila po domku na venkově. Nakonec si ho pořídili a přestěhovali se 120 km od Prahy. Jenže manžel zůstal v zaměstnání v Praze (v novém bydlišti by nikdy tak dobře placené místo nesehnal), takže je větší část týdny od rodiny odtržen. Kamarádka tráví celé dny rozvážením dětí do různých kroužků, které jsou často až 0 km vzdálené, místní maminky ji mezi sebe příliš nepřijaly, takže je tam jako kůl v plotě. A vzhledem k tomu, že většina domácností tam topí na pevná paliva, tak na podzim je tam v větší inverze než v Praze. Takže má po pár letech pořádnou depresi a nejradši by se zase do Prahy vrátila.