Re: Konec pohodového spánku

Bumbi, zakladatelka by ráda poslechla své srdce, ale jak psala, tak už nemůže, vypadá jak chodící mrtvola, takže spíš je zoufalá a neví, co dál...

Já si pamatuju, že už jsem byla u prvního dítka tak unavená a mimo, že jsem usínala ve stoje v tramvaji, nemluvila jsem s manželem večer ani slovo, protože jsem šetřila energii a celkově na to období nevzpomínám díky tomu ráda, změna nastala až v 5 měsících přestěhováním malého do jeho pokojíku a s první kaší.
Od té doby spal jak dudek celou noc..prostě jsme ho budili a mé mléko mu nestačilo víc, jak na hodinku spánku.