Mluvíte kamarádkám do výchovy dětí?

Dnes sem byla s dcerkou u mojí nejlepší kamarádky.Jela sem za ní 2 hodiny...Ona má 4 měsíční mimi, ze kterého jí jde hlava kolem.Mojí holce sou 2a čtvrt roku.Přišli sme k ní domů a dcerka tam začala všechno zkoumat. Otevřela 2x dvířka od linky a vzala do ruky pár časopisů.Jelikož je hyperreagující dítě, prostě nevydrží sedět chvíli na místě...tak tam pobíhala po pokoji.A už sem viděla jak kamarádka tuhne. Potom sme obědvali.Jelikož, doma sedí ještě v dětské židli....rootže z velký zrhá a nevydrží na ní sedět....tak tam zdrhala také.Můžu jí to 100x vysvětlovat, ale prostě nemám hlad a nesedí. Měla špinavou ruku od rýže a šáhla jí na kuchyňský pult.Načež kamarádka, hned ať si utře ruce, že uklízela 3 hodiny...tak to už sem toho měla dost.Šli jsme na procházku, vše ok...pak mi říkala, abysme šli ještě k ní domů, ale představa, že kouká na moje dítě jak je nevychovaný apod. na to nemám. Začala mi říkat, že je hrozně divoká, nevdrží si s něčím hrát a že ona by svoje dítě třískala od rána do večera a že mě obdivuje, že mám na to nervy....A mě tam zrovna moje holka přišla úplně v pohodě, nezlobila...pak se teda dožadovala bonbonu.Když dám na stůl bonbony, tak musípočítat s tím, že ho asi bude chtít . Já mám první dítě ona také...teorie a realita je naprosto jiná.
Jaké máte zkušenosti s kamarádkami....a jejich připomínkami k vám a k vaší výchově....?