Re: Mluvíte kamarádkám do výchovy dětí?

Snažím se nemluvit, ze všech sil

Mockrát jsem si ale ověřila, že lidi prostě mají limity nastavené různě.
Třeba teď jsme byli na dovolené s přáteli s dcerkou, bude jí 5. Těžce jsem rostla ze stylu, jakým opravdu kazila společenské hry, prosazovala, jak kdo má táhnout a tak. A rodiče nic. No, já taky nic, ale musela jsem se fakt držet. (Moje děti jsou starší, ale v jejím věku by to nezkusily, protože by s námi za takových okolností prostě nic nehrály.) Za pár hodin jsme byli na večeři. Má drahá mladší dcera dcera měla pindy, nakonec nejedla to, co si objednala, ale snědla část mého jídla a já dojídala to její. Neřešila jsem to, vím, že dcera nemá odhad na neznámá jídla, co jí bude chutnat a co ne. To na mě hleděli zase oni, protože to by si jejich pětiletá nedovolila, v tu ránu by byla bez večeře

Jo a navíc jsem zjistila, že kdykoliv koukám na chování starších dětí a pomyslím si něco jako "to bych teda nestrpěla", mám to po čase přesně na talíři