Re: Mluvíte kamarádkám do výchovy dětí.........?!

taky občas ujedu a řeknu kamarádce,že se jí v něčem divím, ale myslím,že nejsem jediná. Vlastně ze všech známých se mi toto děje jen u jedné kamarádky. No posuď sama situaci: Vyrazili jsme s dětmi na odrážedlech, moje dcera až neposedná,zběsilá a neudržitelná je naučená před silnicí zastavit. Prostě dostala párkrát přes pusu, nebo jsem ji zabavila odrážečku a tak moc dobře ví,že před silnicí se prostě musí zastavit. Kamarádčin chlapeček, si jezdí na odrážečce jak se mu zlíbí, během vycházky záměrně na zavolání ZASTAV pokračoval v jízdě a 2x vjel do silnice! Když tam vjel potřetí, auto zastavilo jen proto,že jelo pomalu. Ten kluk už mohl být po smrti. Hned když to udělal poprvé,jsem kamarádce řekla,že na jejím místě, bych rázně zakročila, že napomenutí stylem Karlíčku tam ale nesmíš jezdit,maminka se bude zlobit, a jemné plácnutí po zadečku krytém plenkou nemá smysl. Když to udělal podruhé,kamarádka malinko zvýšila hlas,ale stejně tomu dítěti nedala najevo,že to je nepatřičné chování. No a na potřetí,když už ho málem přejelo auto, mu naplácala na zadek a křičela na něho. Stejně to nemělo význam, přes plenu ho to nebolelo a křik ten od maminky slyší sice často,ale ví,že maminka křičí a vyhrožuje jen do větru.
Takže to už jsem se fakt neudržela a kamarádce řekla,že si na sebe plete bič. Po cestě zpátky si malého už víc hlídala,ale on stejně zlobil a maminku provokoval.