Co dělat s "kamarádkou", o kterou nestojím?

Ahoj, mám jedno dilema a v podstatě dva dotazy - "kamarádku" o kterou opravdu nestojím. Přátelství s ní je soutěž o to, čí děti jsou lepší (já nesoutěžím, než se předhánět tak se raději tvářím že moje děti neumí ani mluvit) a když by bylo cokoliv potřeba, rozhodně se nenabídne, nepomůže.. rozhovor s ní je jako paní učitelka a debilní dítko; je to spíš jako výslech. To že při odchodu po sobě její děti neuklízí a dodělávám to s dětmi já, je jen třešinka na dortu. Navíc k tomu přičtěme fakt, že minule mi její geniální dítka ostříhaly kytky.. podotýkám že jsou školního věku, u batolete bych byla naštvaná na sebe, že jsem neuklidila nůžky.

Ona bohužel stále volá a chce se stavit, zřejmě aby si mohla zasoutěžit a ani když se vymlouvám, posunuju termíny, nemůže to nějak pochopit, jen na mě útočí jak jsem neschopná zařídit si nějaké datum..
To jsem si spíš vylila srdce a ted k druhé části dotazu -

Můj manžel je navíc nadřízeným jejího manžela, ona v té firmě původně dělala taky, bude se tam asi vracet. Tedy nadřízený, je výš zhruba o dvě až tři linie a je celkem v okolí "veřejně známý".

Kdyby to byla fajn holka, byl by to trošku problém - musela bych si dávat prostě pozor na to, co vyprávím o našem životě a o něm, abych mu nějak nenabourala pracovní autoritu :) ale určitě bych se snažila.. nicméně u člověka kterého nemám ráda mi to navíc přijde zvláštní, že o mě tak stojí.. já mám svých kamarádek dost, mám je moc ráda, navzájem si pomáháme a můžu svěřit celkem se vším.. tahle mi opravdu nic nepřináší, jen bere - energii, úsměv i nervy.

Jak byste ji řešily Vy a jak obecně řešíte Vy kterých se to týká "přátelství" s podřízenými nebo manželkami podřízených vašeho manžela?
Jen dodávám že jde o stresující práci, manžel na ně musí hodně tlačit.. není to příjemný ani pro něj, ani pro ně.