Re: Výčitky svědomí, že musím do práce

Tak to znám úplně přesně. Když byly dceři dva roky a dva měsíce nastoupila jsem na částečný úvazek do práce. Hlídala mi kamarádka, která měla stejně starou holčičku, mohla jsem pracovat pár hodin i z domu. První měsíc jsem strašně trpěla, nebyla jsem zvyklá být bez dcery. Měla jsem výčitky po celou dobu, než nastoupila do školky. Říkala jsem si, nejsou jí ještě tři, děti mají být s rodiči atd atd. Když byla už ve školce, tak jsem to neřešila, ani když měla období, kdy se jí tam nechtělo. Brala jsem to jako normální, že si děti musí zvyknout na kolektiv více dětí. Je to o psychice, o tom, co člověk považuje za obvyklé, nevím, jak to vyjádřit.
Ty prostě do práce chodit potřebuješ a je super, že ti může hlídat babička. To je úplně o něčem jiném, než když hlídá někdo "cizí" nebo když dítě musí do jeslí. Tak se netrap a nemuč. Věř, že dceři to přinese i něco dobrého. Jsi z toho smutná, je to normální, ale dceři tím neubližuješ.