Zazlíváte v dospělosti svým rodičům výchovné chyby, kterých se na vás dopustili?

...aneb existuje ve vašem životě psychický problém nebo bariéra, jejíž vznik a existenci kladete za vinu svým rodičům (svému rodiči)? Našli jste způsob, jak ji překonat?

Já například díky svému otci vím, že agresivního chlapa doma fakt nechci. (Díky, tati). Na druhou stranu si dodnes dokážu jenom s velkým sebezapřením poradit s dobráckou manipulací své babičky.
Mám někde v hlavě implementovaný čip, který mě nutí brát natolik ohled na ostatní, že sama sebe dostávám do konfliktních situací, když se zcela v duchu logiky snažím vyhovět dvěma lidem s protichůdnými zájmy . Výsledkem je, že jsou na mě oba naštvaní a já žiju s pocitem, že dělám pořád dokola něco blbě. Ovšem nedokážu rozklíčovat, jestli za to může výchova nebo funguje na principu nějakého prapodivného podmíněného reflexu