Re: jak překonat strach z řízení

ahoj, já sice trochu řídila už před narozením první dcery, ale úplně nejvíc jsem musela až s mimčem. Bydlíme za Prahou, takže bez auta se neobejdu. Ten strach poprvé řídit sama s děckem......uf. U mě byl problém s nepředvídatelnými událostmi: jakmile byla cesta jen trochu jiná (objížďka, nefungující semafor,....), zmatkovala jsem. Parkování, odhad prostoru mám stejné jako ty doteď. Řešila jsem to tak, že jsem si dávala cíle, kam dojedu. Ze začátku krátké nenáročné. Vždy jsem si trasu našla na mapě, měla jsem i poznámky, kolik semaforů musím projet než budu u cíle. Parkuji doteď jen tam, kde se stojí kolmo k chodníku, podélně nezvládám. U nákupního centra parkuju jak trouba co nejdál od vchodu, kde nestojí žádná auta Parkování je věc tréningu, píšeš, že manžel je v tomhle ok, tak trénujte na nějakém odlehlém parkovišti. Musíš si říkat, že každý někdy s řízením začal, kdyby měl každý tyhle obavy, nikdo by neřídil. A ještě jedna velká rada: nikdy se nenech rozptylovat při řízení dětma!!!!! Hodně štěstí!