Re: Jak překonat strach z řízení?

já mám řidičák tři roky. měla jsem vždy absolutní hrůůzu z řízení,ale řekla jsem si,že než bude druhé dítě,musím mít řidičák....
a tak manžel mi dal peníze pod stromeček na autoškolu a tak už jsem nemohla cuknout...dobrý tah!
docela jsem to zvládla,divila jsem se,samozřejmě,že jsem byla ve stresu,ale pak jsem si říkala,že to celkem jde...zkoušky jsem zvládla na poprvé.

pak jsem jezdila tak cca 1-2xtýdně s manželem..ovšem první jízda po dálnici byla děsná-nikdy jsem nejela více jak 70tady v Praze,takže dálnice jsem se děsila a navíc ještě nastala přímo přede mnou bouračka a já si toho skoro nevšimla..nekoukala jsem prostě tak daleko před sebe,jak měla a jen tak tak jsem dobrzdila..pak jsem se bála,ale sedla znovu a překonala to,jinak by to nešlo.

vždy před jízdou jsem měla žaludeční neurozu,nebo běhala na wc,v noci si přemítala cestu...klasika.
ale musela jsem sama sebe překonávat někam dojet,abych si dokázala,že to zvládnu. popř. k dr. s dítětem.

pak byla životní situace,která mě řídit donutila. dcerka se narodila o tři měs. dříve,já za ní musela jezdit do porodnice celé ty tři měsíce s mlíčkem atd..takže jsem se dost vyjezdila,ale tu hrůůůzu první dva týdny..hlavně ze zácpy,co věčně byla na magistrále,..najet tam...odhadnout vzdálenost k zařazení se do pruhu....a PARKOVÁNÍ u porodnice,kde nebylo kde!!!TO BYLO ASI TO NEJHORŠÍ.-z toho mám obavy dodnes...
raději jedu dříve,aby nebylo narváno u nákup.centra..nebo se nestresovala,že nestihnu zaparkovat včas třeba když jdu k dr...navíc máme ještě větší auto než před tím-a už to bylo celkem dlouhé..
podélně neparkuji,jen když je dostatek místa.když je dost místa nezi auty,tak se snažím pozadu..ale mezi dvě auta bych na normální místo nezajela pozadu..raději popředu a vycouvat