Re: jak překonat strach z řízení

Ahojky
taky sem překonávala strach z ježdění, ale já ho měla umocněný tím, že sem čerstvě po řidičáku "bourala" s traktorem. Zajížděla sem s ním na dvůr u babičky - za sebou připojenou vlečku se senem. No nutno upozornit, že ten traktor v šedesátých letech vyřadili pro technickou zaostalost z JZD a nefungovaly mu brzdy.
Pak následovalo cca 13 let téměř bez řízení.
K řízení mě dokopal manžel, pak sem od našich dostala starého formana a tak sem jaksi musela, páč mám manžela jen na víkendy doma a dítě v několikati kroužcích.. Pořád se doprošovat tchána, aby nás odvezl se mi jaksi eklovalo. Manža proti mé vůli zaplatil rekondičky a učitel se divil proč je vůbec mám a po druhé jízdě mě "vyhodil" že se musím prostě jen uklidnit a vyjezdit. Taky mi hodně pomohlo, že mi manža koupil autíčko s automatickou převodovkou a je to fakt jednodušší - člověk se může více věnovat dění mimo auto.
A hlavně když sem podruhé otěhotněla, tak sem jaksi zesalámovatěla - jaksi mě nic nerozhodí, takže i když děti v autě řádí a bečí, sem naštěstí v klidu.

Teď prostě jezdím ty stejné trasy (domov, kroužky, doktorka, nákupy) a když mám jet někam kde to neznám, tak sem taky trošku nervní, ale zatím to celkem vždycky bylo v pohodě i na delších trasách.

Manža mě i několikrát pochválil, páč on řídí ve svém a v mém zase jen já. A dokonce i počítá s tím, že ho budu střídat na podzim, kdy vyrážíme na Korsiku, takže už mi asi celkem věří i když já si budu muset zvykat na manuální převodovku.