Re: Auto v rodině

Já se teda řídit bojím, ale řídím. Řidičák jsem si udělala nedávno a to hlavní, z čeho mám největší radost, je to, že MŮŽU PŘEVÁŽET VĚCI !!! Je to skvělý pocit, že si můžu zajet do obchodu a nakoupit třeba písek do pískoviště, nebo několik pytlů substrátu, můžu odvést psa na veterinu, když mamka to už nezvládá pěšky, můžu zavést, odvést, přivést kohokoli a cokoli. Můžu zajet pomoct mamce s venčením psa, když ji bolí noha a nemůže chodit. Bez auta by to byl výlet na půl dne (vzhledem k jízdnímu řádu) a ještě bych se musela přizpůsobit jízdnímu řádu. Nemusím nikoho prosit aby mě někam zavezl - to naprosto nesnáším, to tam radši nejedu. Nehledě na to, že tomu dotyčnému se taky nemusí chtít mě všude vozit. Atd, atd. Navíc ta věčná honička s dětmi na zastávku, pak zase do kopce zpátky uf, tahat tašky ...
Auto je výhoda, člověk je soběstačný a nemusí nikoho o nic prosit. Ale není to zadarmo, to je jasné.