Re: Obézní matky, obézní děti

Breadfish - víš, ono to není tak jednoduchý... Já, právě proto, že jsem od malička silná (když kritizuješ stehna té 8-mi leté dívky, měla by jsi vidět moje stehna ve 3 MĚSÍCÍCH!!!!!, kdy jsem byla plně kojená), držela jsem dcery (hlavně tu první) odmala strašně zkrátka. Doma nebyly žádně sušenky, oplatky, tyčinky, brambůrky.... Hamburger jsme nekupovali (MacD. a podobné fast foody tu naštěstí nemáme) atd.
Mělo to ten následek, že když dcera začala dostávat kapesné, v den obdržení peněz si nakoupila sladkosti a sežrala je jako protržená. Museli jsme jí kapesné dávat "řízeně" - tedy peníze měla u nás a když přišla, že sis chce koupit časopis nebo něco takového, byly jí peníze vydány.... Trochu to pozbívalo smysl kapesného tak jak já ho vidím - aby dítě mělo peníze k dispozici a naučilo se je hned neutratit, ale šetřit si je na něco, co chce koupit...
Dcera pak dost zesílela tak ve věku 12 let (za prázdniny, které prožila na táboře a u babiček přibrala asi 1 kilo...) protože ji tam někdo pořád neokřikoval "nejez", "nepřidávaj si" a tak. Pokud by jsi chtěla slyšet co je to jíelní teror, zeptaj se mých dcer..... No a dnes je ta 22-ti letá určitě přes 100 kilo a ta 12-ti letá, která až takový teror neměla, je štíhlá.... Takže nevím jak na to....
A piš si, že jsem z nadváhy starší dcery hodně nešťastná - asi tak, jako z té mojí.... Při "pořizování" druhé dcery jsem při hormonální léčbě za 3 roky přibrala 30 kilo a nejsem schopná to dát dolů dodnes.... I přes konzultace s lékaři a tak...

Simča