Re: Asi přijdu o dceru

No, paní učitelka mého syna mi jednou zavolala, že když chybí 49 dnů, měla bych poslat nějaké vyjádření a já měla za to, že je ve škole. Nedokončil ji, rp. dokončil, až když fakt "poznal", středoškolská studia mu trvala 6 let:), dnes je na výšce (už studuje za své).

Také jsme měli syndrom "slavný volnomyšlenkářský otec", nnaštěstí byl tehdy někde v USA, takže mi dítě neodcházelo s gesty. Akorát dost často šíleně smrdělo, když se domotalo po 3 dnech a dost často jsem něvěděla, jestli vůbec žije.

Osvědčilo se mi nedělat scény, brát ho jaký je, udržet v něm minimální ambici mít určité hranice , abych ho nemusela zabít rp. vyoutovat. Pak se něco zlomilo a začal být jinej, pomalu. Dneska by mi to nikdo, kdo ho zná, nevěřil.