Matus: No, ale z toho jak to popisuješ-
žili jste každý "sám"- večery každý sám (u počítače nebo knížky), jen občas na výlety- a sex nefungoval- takže zbývaly jen povinnosti v domácnosti a u dětí-
tak to se fakt nemůžeš divit, že mu to nestačí.
Spíš je divné, že to stačilo tobě

a ještě navíc ti přišlo, že vám to skvěle a bez mráčku funguje

.
Myslím že je blbost řešit "miluje- nemiluje", chtít po něm, aby ti řekl, co k tobě cítí.
Ty máš v sobě zmatek, on taky.
Začněte něčím, co se uspořádat dá.
Nemůžeš chtít lásku, ale můžeš chtít slušné chování, ohleduplnost, dodržování pravidel, která si domluvíte.
Můžete se domluvit, že nebudete jeden druhého ponižovat, citově vydírat-
že se začnete otevřeně bavit, v čem byl problém
(z tvé strany v sexu, z jeho strany v tom, že se přestal věnovat tobě a věnoval se škole).
Neřeš jestli mu to budeš moct odpustit, nebo jestli se plazil nebo neplazil po jiné.
Řeš to, jak spolu budete moct fungovat, když máte dvě děti.
Prostě jste se chvíli oba nesnažili pracovat na vašem vztahu a vaše cesty se nepozorovaně rozešly-
tak je načase zkusit, jestli (a kam) můžete dál jít spolu.