Re: Manžel mě podvedl

Monty, natolik jsem šialená a žila jsem a žijeme v takovým rozruchu (a profesně i běžně vlastně žiju v celorodinném), že to je naše klidová oáza.
Klid, pohoda, přístav. Ten stereotyp vítáme, ale oba se vybíjíme adrenalinově právě v té práci nebo prostě při vzácných okamžicích, ale druhý neprudí a neprotestuje, když jeden navrhne něco. Jsou momenty, kdy se to fakt nehodí třeba pracovně nebo jinak (máme děti) - no to je o dohodě.

Nicméně - i ten klid si vzájemně tříštíme třeba tak, že jeden hecne druhého třeba ke sportu (výjimečnému), k nečekaný kulturní akci, k něčemu prostě jinému, to by bylo hodně intimní, ale třeba i v téhle oblasti.... nějak se úplně nevypařila potřeba toho jednoho a ohled na toho druhého a pocit, že tohle s ním bych chtěla sdílet. Někdy se fáááákt nechce, jsem od přírody líná, takže třeba na běžky.. a pak venku svítí sluníčko... a tak - to je manželova parketa "jen kousek, do 5-ti km"... po 10-ti se mi to začne líbit ))

A ten druhý se hecnout nechá, i když je sebevíc utahanej, prostě protože se vlastně doplňujeme a nakonec nelituje ani jedna strana.


nedávám to sem jako nějaký vzor, spíš pocit, že někdo právě zkejsne u televize, protože potřebuje "impuls, pocit, něco, nabuzení" - ty to vyjádříš líp, a nejhorší je, když se nechce ani jednomu a oba jsou tak v nepohodě, nebo když jeden druhého neustále "láme"... a ten druhý si to užívá, ale znovu se musí lámat příště.