Re: Jak přezít v nefunkčním vztahu

Víš, Petro, asi mám špatnou psychickou kondici, ale já si tyhle věci prostě osobně beru.
Od dětství hůř snáším kritiku, snad proto, že jsem byla pořád kritizovaná a téměř nechválená.
Tak se možná pokouším odžít ted marně něco,co odžít už nejde.


On normálně partner pomáhá, mluví slušně, spíme spolu, ale o nějakém citovém oprašování a přifukovaní partnerčina /mého/ ega moc nemůže být řeč. Musel by to z něj člověk páčit...nechce nic říct...zato v hádce kydá nejhorší hnůj bez zábran...a pak se diví, že tomu hnoji přikládám velmi velkou váhu, když na protiváhu dostávám toho moc málo.

Já bych brala spíš dva choleriky, co se pořádně pohádají, všechno si vyříkají a za chvíli skončí v posteli.
Svazek lehkého cholerika,mirně přecitlivělého s nižším sebevědomím a flegmatika, který veškeré problémy zametá pod koberec a nechce o nich zásadně mluvit...a pokud už je vyprovokován k mluvě, řve, dělá podpásovky, nedrží se tématu, v podstatě vytáhne cokoliv, aby se neprojednávala daná věc, ale moje nedostatky....tak to je svým způsobem dost těžký svazek.

Kdybych ale nad ním měla psychologickou převahu vlastní nezávislosti - finanční ij. věřím, že by se krotil,protože by věděl, že tam kam mě posílá můžu zcela reálně odejít a bude se mi dařit dobře.
To je asi taky důvod, proč nestojí o to, abych ho opustila předčasně z vlastní vůle. Jedině tak jako "odejitá troska" z jeho vůle.