Re: Rodiče jsou daleko - vliv na partnerský vztah

asi takhle - když žijou spolu "mladý a starý" v jednom baráku, je to nejtěžší v tom, že ani jedni ani druzí třeba ani nechtějí vědět všechny detaily a podrobnosti - ale prostě to nejde nevědět - vidí auto kdo je/není doma, slyší že se v bytě nad/pod něco děje (hádka, pláč dětí atd). To pak chápu že to může sklouzávat k nějaké menší samostatnosti někoho (ne jen "mladých" ale i "starých" kteří v jednom kuse něco "nutně!" potřebují).

Jakmile žijí obě rodiny tak, že na sebe nemohou vidět a slyšet se, aniž k tomu vynaloží nějaké úsilí - jako dojít někam o pár bloků vedle - tak tam už tyhle věci "nechtěného vnímání se navzájem" nejsou, a začíná se ukazovat pouze to, kdo je na kom jak závislý (syn na matce nebo matka na synovi atd). Je možné, že stoupá-li vzdálenost, příležitosti klesají, ale tzv. chroničtí otravovači se najdou vždy, někteří se dokáží i vyžívat v tom, že po telefonu líčí své zveličené strasti, protože ví, že nemůžete přijít/přijet a přesvědčit se o pravém stavu věcí, a dělá jim dobře že máte výčitky....

Takže - za mě zdravý vztah partnerů (k sobě navzájem a s rodiči navzájem) nepotřebuje velkou vzdálenost od rodičů. Je-li ale něco "prohnilého ve státě Dánském", pak zvětšení vzdálenosti je jen jedním z mála opatření které pomůže...