Re: Nechci přijít o dcerku

Jaano, jistota není nikdy a v ničem. Chtěla jsem napsat, že není nutné se stýkat za každou cenu. Násilí k ničemu nevede. Bude též záležet na dceři samotné, jak se k tomu později postaví. O vztazích rozhodují lidé, ne soudy a nějaká nařízení o styku.

Myslím si, že každá dcera chce svého otce znát. Pokud ne, má z něho buď strach nebo má k němu odpor. Nebo se ještě může stydět. Tomu se může předejít tak, že se nebude stydět otec. Může na ni třeba kdykoli počkat před školou, zeptat se, jak se daří, předat dárek k narozeninám. Pokud bude dcera otce alespoň trochu znát, nemůže jí matka cokoli o něm namluvit. A to platí i opačně. Důležité je otevřeně vyjadřovat svoje názory na život. Já sama jsem dcera rozvedených rodičů. Oba dva měli velký strach z vlivu toho druhého. Mě to připadá směšné, proč třeba neměli strach z vlivu někoho úplně jiného? Dcera není majetek rodičů.

Samozřejmě nevím, jaká ta situace přesně je, natož jaká bude za pár let.