Re: Nechci přijít o dcerku

Velmi zajímavý postřeh zkušeného .
Já nevím, ale pokud se partnerka tak málo vžila do role matky, je jistá šance, že až přejdou emoce, bude se dcerky ještě ráda "zbavovat".
Alespoň já to tak vidím, že kdybych byla se synem sama, byla bych ráda, kdyby si ho jeho tatínek brával pravidelně k sobě, abych měla chvíli pro sebe. (A to jsem se do role matky skoro narodila ). Je to přece její blízký člověk a je to zadarmo .
Někdy v tom možná fakt brání jen ta uražená ješitnost a touha to druhému neulehčovat...