Re: Nechci přijít o dcerku

Brusinko tak ten první příklad máme přímo v rodině. Táta je fakt normální fajn chlap, rozváděl se, když bylo dceři asi těch 7, takže nebyla mimino, aby si tátu nepamatovala. udělal pro ně první poslední, bohužel matka je z těch, co se fakt chtěla pouze vdát a mít dítě, aby byla nadosmrti zajištěná. On kdyby býval v manželství zůstal, ale neobtěžoval svou přítomností (rozuměj bydlel nejlépe někde jinde) a hlavně nosil manželce hodně peněz), tak možná mohl dodnes zůstat manželem. O deru se snažil aby měli kontakt atd, čekával na ni, tak jak píšeš, ale matka ji tak zmákla, že to dopadlo tak, jak dopadlo. Že byli odstaveni prarodiče z otcovy strany asi není třeba dodávat ( dárky k vánocům se vracely poničené zpět apod i když byla už větší a mohla by mít teoreticky vlastní rozum) . Ve finále to otec vzdal ( byl dlouho sám, snažil se o kontakt s dcerou, myslel, že se to urovná) a pouze platí. Tak, jak si to vždy matka přála, dokonce mu u soudu upřela všechno co dával navíc mimo běžného výživného, takže když požádala o zvýšení 3 roky zpětně, platil vlastně znovu to, co už jednou dal. No, je toho víc ... nemá cenu vše rozepisovat

Že má holka pokřivený náhled na muže a těžko bude kdy spokojená je asi jasné, bohužel to není vyjímka