Re: Věříte kamarádkám svých partnerů?

Grainne, já jsem přemýšlela taky, jak bych se asi zachovala v roli všech tří aktérů.

v roli Kláry asi stejně jako ona, nechápala bych a bylo by mi to líto, ale respektovala bych to.

V roli té partnerky, kdybych z nějakého iracionálního důvodu na Kláru žárlila (klidně by se mohlo stát) - pak bych to asi tomu partnerovi předestřela jako čistě svůj problém a pokusila se to vyřešit SPOLU s ním, ne že mu to dám jako ultimátum

v roli toho partnera a pokud by to bylo postaveno tak, jak to bylo postaveno (tj. jednalo by se o dlouholetou dobrou kamarádku, se kterou by naprosto nepřicházel v úvahu sex, a bylo by mi to předloženo jako "udělej to pro mě jako svatební dar") bych asi zastříhala ušima, protože bych v tom cítila pokus o manipulaci (jsem alergická na hlášky typu "buď fotbal nebo já" v momentě, kdy to výrazně nezasahuje do života rodiny) a asi reagovala v tom smyslu, že takový svatební dar mi přijde zvláštní a pokusila se zjistit, co je za tím, nikoli to jako ovce splnit.

Kdyby mi ovšem partner předestřel to, co jsem napsala v bodě b) - tj. já vím, že je to můj problém, ale když se scházíš s Klárou (Karlem) tak mám takový divný pocit, když jste spolu sami, tak bych se ho za prvé snažila ujistit, že Karel pro něho není konkurence ,že partner je číslo 1 a Karel je kamarád, který mě sexuálně nepřitahuje, ale přestat se s ním stýkat nechci, a nabídla možnost přijatelnou pro partnera (že se budeme vídat společně), případně se zeptala, jak by to pro něho bylo snesitelnější, a ocenila bych jeho toleranci.