Re: Věříte kamarádkám svých partnerů?

Kudlo, rozhodně je to dost zajímavé.
Jako postižená kamarádka bych to víceméně považovala za výsostné právo manželky a asi bych neměla až takovou potřebu to chápat - tedy spíš můj osobní postřeh ze života je takový, že zdánlivé "pochopení" jsou stejně jen bezvýznamné spekulace a dohady.
Tahle diskuse je pro mě tedy výhradně teoretická, ale zajímavá. Pro tebe asi taky tak. Případně si to zakladatelka přebere po svém.
Máš pravdu, mně tento "svatební dar" připadá stejně podivný, na rozdíl od tebe dokonce až tak, že ho považuju za málo pravděpodobný.
Možná ve shodě obou, ale na první popud manželky došlo ke shodě, že toto kamarádství není pro budoucí rodinu přínosné a není důvod ho pěstovat, tady tedy budu teoretizovat - může jít mnohem víc o názorové rozdíly mezi oběma rodinami a žena z druhé rodiny byla možná i nevědomky použita jako těsnější pojítko, které bude lépe odpojit jako první.
Tomu by nasvědčovalo to, že se véceméně scházeli společně.
Možná to budoucí novomanželka provozovala delší dobu jen ze vstřícnosti vůči manželovi a využila stávající situace, prostě se jí už dál nechtělo hrát hru na kamarádění s někým, kdo jí nesedí a tady mohlo dojít i ke shodě, prostě tohle kamarádství nedávalo to, co se od něj čekalo.
To se totiž občas stává v případě, kdy jedna osoba z takového společenství je velmi aktivní, ba až přehnaně aktivní ve vyhledávání a pěstování a hýčkání přátelství. Rychle vmanipuluje jiné i s rodinou do role kamarádů a chvíli může trvat, než zjistí, že s tím tak úplně sami srozuměni nejsou.
To se občas stává mně, nějaký aktivní člen jiné rodiny nás vmanipuluje, byť samozřejmě neúmyslně a ne ve zlém do role kamarádů a známých "na kafíčko a na vínečko" a po čase zjistíme, že jsme jen kořistí za účelem provozování estrády někomu, kdo se sám, nebo v rodině bavit neumí.
To se pak totiž stává, že dotyční se potřebují "vykecat" a vykecávají se tak, že druhé takřka nepustí ke slovu, nebo se přistihnu, že s hostiteli a jejich robaty hraju pexeso.
Hrůza a děs, tohle vážně neprovozuju tak úplně dobrovolně a tento druh zábavy je mi úplně cizí.
Pak nezbývá, než sáhnout k opatření, které to utne a byť to dělám ve vší zdvořilosti a taktně, obvykle je to pro druhou stranu totoéž, co signalizovat nepřátelství, byť to tak není a klidně mě můžou požádat o pomoc při stěhování skříně. To nepožádají, když jim tedy nejsem ochotna provozovat estrády za účelem zábavy.