Re: Věříte kamarádkám svých partnerů?

Kláro,
v čem jsi ztracená? Manželka tvého kamaráda má právo říct, že se jí to nelíbí. Udělala to otevřeně, neztropila žádnou scénu, nadále jsi jejich svědkyně a součástí jejich životů. O co ti jde? Postavila jsi to tak "my dva proti té hysterce" - ale to je právě ten moment, kdy bych jako manželka začala větřit nějakou čertovinu. Můj muž by měl stát při mě, ne při jiné ženské. Ona má právo nerozumět vašemu vztahu a nerespektovat ho. Pokud chceš kamarádství (pokud se jedná fakt o kamarádství) udržet, musíš naopak ty respektovat její přání. Jakmile se začneš stavět s jejím manželem proti ní, tak je to průšvih a začátek konce.

Intimnosti - nejspíš jí kamarád řekl něco netaktního. Stačí třeba i to "Klára rozumí účetnictví víc než ty." - a je to nepříjemné. I když ona o účetnictví neví nic a ty se tím živíš. Já jsem na svého muže žárlila jedenkrát v životě a to když s mojí nejlepší kámoškou vedl asi tříhodinovou debatu o teoretické fyzice, kterou jsem nedokázala sledovat. Prostě mě hrozně krkalo, že oni dva se dostali někam, kam jsem za nima nemohla (mentálně - fyzicky jsem byla přítomná), tím spíš, že vím, že můj muž není moc na fyzickou krásu, ale právě na to pokecání si.

Prostě tvůj kamarád mohl doma "šlápnout do hovna", nebo si chce ona udělat ve vztahu pořádek před svatbou, nebo jí třeba někdo něco řekl (můj manžel si vyslechnul několikrát řeči typu "a to jí samotnou pouštíš?") - oceň to, že neudělala hysterickou scénu, že tě neodřízla úplně - a neřeš to. Dej si oddech, trošku vycouvej z kamarádství, nech tomu volný průběh... protože mě přijde, že minimálně tvůj vztah k němu není tak úplně jen kamarádský, když tohle tak strašně řešíš a že i tobě troška odstupu pomůže....