Re: Mám dát nevěrníkovi druhou šanci?

Ahoj holky, děkuji moc i dalším za jejich názory.
Ano, dívám se na situaci podobně realisticky, jako Henriette a Irena.
Milovala jsem ho velice, a ještě ho pořád miluju (podle toho, jak i jen hypotetická možnost jeho návratu se mnou zacloumala, dokonce asi víc, než si připouštím) - ale ve skutečnosti NEVĚŘÍM, že by se ON natolik změnil, že bychom mohli ve vztahu nejen pokračovat (to by nestačilo), ale ještě ho prohloubit a zlepšit.
A co je nejhorší - viz Irenin příspěvek - ze zrady někoho, od koho jste to FAKT NEČEKALI, se už člověk doopravdy nevzpamatuje - tedy ve smyslu, že už nikdy nebude schopen té původní 100%ní důvěry - ale nejenom ke "zrádci", ale už ani k nikomu dalšímu. A TO je na tom to nejsmutnější. Že někdo pro svoji vlastně jen kratochvíli nebo z hlouposti a nezralosti ublíží někomu dalšímu tak osudově...

Prožili jsme spolu hodně, a i hodně obtížného...vždycky jsem si myslela, že takové zážitky lidi buď definitivně oddělí, nebo naopak se o to víc k sobě přimknou.

Breb není z více důvodů ve snadné situaci. Ale jakkoliv prostě karty nebyly rozdané tak, aby šly na ruku zrovna mně, vždycky jsem se s nima snažila a snažím hrát co nejlíp. A nepodvádět
Možná je to málo. Ale možná stejně o nic víc na tomhle čím dál tím víc bláznivém a nelogickém světě nejde

PS: Pozvání na se zatím nekonalo, takže nemusíte mít strach, že by se Brebberry unáhlila s návratem někam, kam to není dobrý nápad se vracet . Zároveň ani ostatní "známosti" se nevyvíjejí nikam jinam, než kam se prostě je schopná "vyvíjet" dnešní fast-food/fast love/fast life doba.
Škoda dalšího zde neuskutečněného happy-endu