Vztah s partnerkou trpící agorafobií

Ahojda, rozhodl jsem se napsat na fórum pro radu, snad mi pomůžete s rozhodnutím. Abych nastínil situaci:

S přítelkyní jsem již dva roky a jen o něco kratší dobu spolu bydlíme. Přes rok byl vztah "idylický", tzn. soulad jak v názorech, tak v posteli, společné výlety, dovolená, přátele... Ale zhruba po roce se vyskytl problém zvaný "Agorafóbie". Přítelkyně mne v jednu chvíli přestala doprovázet na námi oblíbené akce, na výlety, na procházky, a protože rád řídím, tak i na projížďky. Následně se ukázaly i další problémy z dětství - skolióza - bolesti zad a z toho vyplývající nechuť na obvyklé aktivity, jako jsou bruslení, jízda na kole, fitness a tak. Myslel jsem, že se to časem zpraví, dá se dohromady. Ve snaze s tím něco dělat, začala utrácet nehorázné finance za psychologickou poradnu, rehabilitace a tak, ale po roce je jediný výsledek - dokáže zajet svým autem do práce, do malinkého obchůdku pro pár věcí a zpět. Tím, že se nepohybuje, vyplývají z toho další důsledky a jedním z těch, kvůli kterým sem píši, je - přestala mne fyzicky přitahovat, protože, když to řeknu jako Čech - předtím ji bylo za co chytit, teď je "jak reklama na hlad". Bohužel to má následky v posteli, moje nechuť - její vyžadování. Už je mi ze sebe až zle, když vím, že partnerka by ráda a já nemám prostě chuť. A jak říká i mé okolí, pokud to nefunguje v posteli, nefunguje to nikde... Nebýt jednoho detailu, už jsem ji opustil. Ten detail je, že ji miluji, ale má to smysl?