Re: Další rána - AGORAFOBIE

Terezo pod tvůj názor se podepíšu, u mě prakticky stejný průběh .... co se týká antidepresiv prvních 8 týdnů po nasazení bylo peklo, k panické poruše se přidaly deprese . Spouštěč u mě - bolesti zad,chudokrevnost, vyčerpání,dlouhodobý stres - rozhodující moment málem jsem omdlela v obchodě a pak už jsem se vezla . 5 měsíců jsem nemohla jet autem, metrem ,autobusem, jít do obchodu , k lékaři a vůbec mezi lidi. Silně jsem zhubla a stále se mi motala hlava.
Cesta ven - záleží na každém individuálně. U mě antidepresiva a přeřít jejich nasazení, vnitřně si uvědomit,že je to vše pouze o psychice, pomalu zatěžovat, dojít do obchodu,jet kousek metrem - vše v doprovodu a za podpory Lexaurinu . Pak vynechat Lexaurin a zkusit sám - ale jen pomalu a skutečně v malých dávkách. Postupně zvyšovat zátěž.
Teď vysazuji léky, funguji naprosto normálně - ale hlídám se,abych odpočívala,dobře jedla a měla bych ještě cvičit (to zatím nestíhám). Občas se obtíže vrátí,ale dokážu je zahnat - už si zase věřím.

DW nevím co poradit v těchto případech jsou zkušenosti nepřenosné a je opravdu drsné to všechno zvládnout. Partnerka si musí vše v hlavě srovnat sama, Ty můžeš jen pomoct trpělivostí a tím že ji budeš podporovat. Hecování nebo řešení problémů za ní nefunguje - musí sama ze sebe a svého přesvědčení. Co se týká alergie na antidepresiva na to nevěřím, ale na každou osobu působí tyto léky jinak - musím přiznat, že přežít vedlejší účinky Cipralexu ( jedno z nejmírnějších) a vydržet mě stálo spoustu sil.
Držím palce,ale obávám se, že se oba pohybujete v bludném kruhu. Trochu bych se bála,že pokuj ji opustíš situace se ještě zhorší, já potřebovala jistotu a velkou podporu od svého okolí abych to zvládla.