Re: Rozchod a jak z toho ven

"Už odmítám řešit dítě rozvedených rodičů. Už je mi to jedno. Ale aby mi ON básnil o tom, jak se spolu jednou podíváme k moříčku a přitom tam někde s námi při západu slunce sedělo jeho dítě - opravdu, děkuju nechci."

Chryzantémo, ale tohle taky mluví za vše, ne?

Mad Maxův považuju za skutečný pohled z druhé strany, pohled chlapa, otce.

"Chlap,který nedokáže najít "zlatou střední cestu" si žándou partnerku nezaslouží,protože je zahleděný do sebe a svého ega."
Hlavně Aninka23 že je tady za zářný příklad někoho fakt tolerantního. Jenže v jejím věku ji naprosto chápu, její touhu po romantice a soukromí, ale tenhle vhled chlapa, otce podle mě taky neškodí.

Aninko23, u vás mám pocit, že váš vztah by si ještě zasloužil pořádný upřímný rozhovor, znovu si říct vaše životní postoje a skutečné city a pocity. Jeho kritika tvých návštěv matky a pak zase tvoje nespokojenost s jinýma věcma jsou možná zástupné problémy. Věř, že partnerský život je kompromis i s vlastníma dětma a tím ti nechci nijak upírat právo na příjemné chvilky s partnerem, ten tvůj se ale možná alespoň jako otec docela osvědčuje.