Re: Sebeúcta ve vztazích - jak si ji vybudovat?

Ještě poslední otázka:
nemám morální problém s kritikou, když se zmýlím, a jsem přitom někým přistižena a usvědčena - ale hrozně mě žere (jakkoli je to pošetilé ), když si o mně "blbec" myslí, že blbec jsem JÁ (např. viz včera diskuse schizoid neřeší problémy a když už přetečou veškeré únosné meze a manželce rupnou nervy, označí ji za hysterku, což bere jako ospravedlnění toho, proč se k ní nadále chovat schizoidně, nic jiného si přece "hysterka" "nezaslouží").

Mně prostě nepomáhá v takové chvíli si říci "Klid, je to trouba, ON to vidí ze špatné optiky." a brát sílu ze své "morální převahy". Prostě mi vadí, že já mám sice pravdu (někdy), ale i tak je mi to k ničemu, "objektivně" ta pravda vidět není.

Jak se vyrovnat S TÍMHLE? To bych řekla že je u mě asi hlavní zakopaný pes...