Re: Hádka v těhotenství

Kudlo, Pelíšku, za sebe... ze vztahu a komunikace, jakou mají Lea s manželem, bych se zbláznila asi dříve. Ano, já jsem zvyklá na ne pomáhajícího, ale klidně vše dělajícího chlapa a jsem to já, kdo musí mít záklapku a nezneužívat toho. Takže se moc neumím vcítit do situace, kdy o něco prosím a nic se neděje.
Nepatřím mezi ženy, co si cokoliv nepřijatelného nechají líbit.
Záleží ovšem i na FORMĚ komunikace a sdělení. Nejde jen o první příspěvek, jde o celkové nastavení a tón diskuse i zde, jaký Lea zvolila, tuším, že má více očekávání, než pochopení, víc požaduje, než slušně žádá.
Analogicky třeba - kdyby můj muž nemohl dlouhodobě řídit a musela jsem začít já, budu čekat (resp. já nečekám, prostě se zeptám), že dostanu podrobné instrukce "jak pro debila", že mě někdo upozorní, že není benzín (jako neřidič to fakt mohu přehlédnout:), servis, údržba... cokoliv, co běžně dělá 100% on, já prostě ani NEVÍM, co se s autem dělám (řidičák mám, řídím jednou ročně, takže v případě nouze nejvyšší to zvládnu, ale jinak přenechávám povolanějším).
Tady chlap nevedl nikdy domácnost, na jeho místě bych čekala přesné instrukce, pokud možno bez emocí. Klidné požadavky, prostě základní slušnost mezi dvěma lidmi.
Nevím, jak zakladatelka mluví, když ji chlap měsíc neslyší, ale dovedu pochopit... věta "není utřený prach" je i pro mě prostě informativní a nereaguju. větu "prosím, utři prach" uslyším.
Navíc řeší banality. Prach stačí setřít i jednou ročně a nestane se nic.
Ani jeden neumí komunikovat.
Já se nezastávám jeho, obecně o chlapech zas tak vysoké mínění nemám, a jsem spíše na straně žen, ať už to v diskusi vypadá jakkoliv. Jen ji nechci poplácávat, že je v plném právu, protože těhotenství zasluhuje úctu a ohleduplnost a vyslyšení, ale nikdo nemusí snášet štěkání, výčitky a urážky. Mluví o něm jako o blbu, který neumí obsluhovat pračku. Já třeba neumím obsluhovat auto a mluvit o mě muž jako o blbce, nevím zda by z toho vyvázl bez újmy