Re: Nekázeň ve školách

myslím si, že je to dobou. Děti jsou zvyklé na svůj kult, od malička jim podřizujeme většinu, některé chodí do angličtiny, sotva mají čtyři měsíce a tak bych mohla pokračovat a některé si prostě nejsou schopny přiznat, že jim nepatří svět a prostě prudí ... na druhou stranu učitelé (teď bych pokračovala na téma školy, kam chodí dcera, jinde to může být jinak, ale já vnímám hlavně tuhle) ... kteří už jsou dávno za zenitem. Dceru učí učitelky, které už dávno věkově mají být v důchodu, což můžu říct, že já osobně považuju za chybu. O nějaké spolupráci mezi rodiči a školou se nedá mluvit, kdykoliv jsem tam šla něco řešit (a to nemusím, dcera je jedničkářka, chování bez problémů), tak mi bylo řečeno, že ona je pedagog, ona ví ... takže bych řekla, že ani jedna strana rovnice tady není bez viny.
Navíc, včera byla mladší dcera u psychologa, který ji definoval jako mimořádně nadané dítě, pro které normální škola spíše nepřipadá v úvahu a já vůbec netuším, co s tím teď budeme dělat. Vím, že individuální přístup v naší škole je utopie, separovat se stejně nadanými dětmi, já nevím, moc se mi do toho nechce.