Re: Rozpad dlouholetého manželství

Vidím to možná z druhé strany. Před měsícem jsem odešla od přítele (nejedná se tedy o nic, co by trvalo čtvrt století, ale snad i pět let je dost). Myslím si, že nastane chvíle, kdy to prostě už dál nejde. Když se ted ohlížím zpátky, nechápu ani já sama, co vlastně bylo za problém. Měli jsme přechozený vztah, sex nám v důsledku toho příliš nefungoval, nastala šed a rutina. Prostě se nám to celé sesypalo. Ne že bych hledala něco jiného, vím, že jsem opustila to nejlepší, co mě kdy potkalo, mám ho stále ráda a myslím si o něm to nejlepší, ale dál už se to táhnout nedalo. Je mi z toho smutno, ale vím, že jsem udělala to nejlepší pro nás oba. Třeba to jsou věci, které se stát občas musí... Vím, že je to chabá útěcha. Ale zamyslely jste se někdy nad tím, co by se stalo, kdyby k tomu nedošlo?