Re: Respekt z řízení auta

chce to cvik a čas, nikdo nezačínal jako král silnic

mě pomohlo, že se mnou jezdil manžel jako spolujezdec a říkal mi, kde dělám jakou chybu, na co si mám dát pozor, co je lepší dělat jinak a tak, protože řadu věcí sem neviděla a nepřišla bych na to (nebo až za dlouho). Ale chce to někoho, kdo je kliďas, manžel pak takhle chvilku jezdil ještě s naší kamarádkou, protože její muž je strašnej cholerik, pořád na ní křičel (on to myslel dobře, ale ona pak byla z něj úplně vycukaná a nedokázala už ani řadit)


A ještě přidám okřídlenou větu našeho instruktora z autoškoly, když jsme s holkama propadaly beznaději (on byl dost svéráz): milé dámy jeďte se někdy ráno podívat na Klíčov (=centrální depo autobusů pražské MHD) a uvidíte, co za lidi tam kráčí řídit autobus.... když to zvládnou oni, zvládnete to taky