Re: Jaké aktivity při vyučování si nepřejete u vašich druhostupňových dětí?

Štěpánko - zas jsem to napsala nepřesně. Jak jsem si všimla, tak výuka čehokoli se v podstatě děje v blocích. Takže nepochopím, proč se píše písemka třeba v matice ihned po probrání té které látky, která ovšem není zažitá, protože je nová. Jelikož starší syn má velmi kladný vztah k matematice a nemá problém, tak jsem se na to dovolila zeptat /neboť vím, že jeho tento dotaz neohrozí/ a dozvěděla jsem se, že učitelka takhle zjistí, co komu nejde. Tak jo, s tím lze souhlasit. Jenže pak teda nechápu, proč se to známkuje a známka se zahrnuje do hodnocení, neboť ač dotyčný žák vyfásne takhle třeba trojku a po zafixování je mu látka jasná a vše je OK, tak jedničku nedostane, protože písemka přece už byla a on dostal trojku.
A třeba dějepis - nepochopila jsem systém výuky - totální zmatek - skáče se ze století do století a vůbec se nedrží žádné časové linie - tak to bylo i za mých let, tudíž cokoli je před 19tým stoletím, tak jen hádám, kdy to je. Manžela dějiny zajímají, takže odvodí, protože ví, čí byl kdo syn či dcera apod., já se tam nedostala a historii nesnáším. Zrovna tak si pamatuje, jak vlastně putovala vojska a jak se vyvíjela 2, sv. válka, takže různé události umí správně seřadit. Tento systém naučil dceru i staršího syna a díky němu aspoň neplavou a představu mají jasnou. Jenže všechno souvisí se vším, proč se jen drtit fakt, ale bez souvislostí. A znalostí souvislostí a důsledků si to člověk spíš zapamatuje - teda já jo. A hodně mi v tom zmatku pomáhají histor. romány a filmy - ujasním čí kdo byl, kdy žil a co je skutečnost a co fikce. A tohle by se mělo u dětí podporovat.