Re: Jak efektivně zacházet se svými emocemi?

Ještě stále netušíš?
Ono je milion různejch způsobů, jak to kdo řeší - viz diskuse. Vidíš a čteš sama, jaká "různost" se nás tu sešla a jak všechny do jedné do určité fáze nevzdáváme. Každá z nás má ovšem svoje hranice, které chrání naše domnělé bezpečí.
Já jsem byla vdaná osmnáct let, náčrt znáš a když se ohlédnu (teď už můžu bez toho, aby mě to porazilo a že byly chvíle, kdy by mě to i "zabilo" ), neshledávám už téměř nic, co bych změnila, na co bych nadávala, komu bych dala přes ústa atd. A že před lety bych to profackovala křížem krážem, včetně sebe... Poučila jsem se a naučila jsem se. Nechala jsem si i prstýnek a rozvodové papíry. Ještě nejsem u konce - dolaďuji. A nestojím už na bojišti, ani na spáleništi. Dostala jsem lekci, kterou jsem využila téměř do posledního dechu, takové to bylo. Připomíná mi to, kde jsem byla a kde jsem teď.
Na tobě záleží, jak si to poskládáš. Když hledáš podporu a návod u jiných, víš co tě čeká. Najdi svoji hromadu, protože to vypadá, že "jsi mimo". Je to tvoje hromada, na které sedíš? Někdy máme ve všem zmatek, protože sedíme na jiné hromadě. Je to jako sen - na chvíli zavři oči, dýchej a podívej se, co je okolo tebe...