Re: Ztrácení přezůvek / třídní důtka

No vidíš. Já si vzpomínám na mnohou šikanu - i od učitelů a rozhodně si nemyslím, že by mi to jakkoliv pomohlo.

Do 6.-7. třídy se mezi kluky počítaly dvě věci: Síla a sport (mě vyhodili pro naprostou pohybovou neschopnost ve 2. třídě ze základní TV ze Sokola - tedy sokol se tomu jen říkalo, byla to TJ, která si velmi nárokovala svoji výjimečnost), měl jsem navíc dost nadváhu a západní zboží (angličáky, kapslíkovky, riffle), v čemž vyhrávali většinou největší gauneři, maje otce veksláky, taxikáře, řezníky a vysoce postavené státní úředníky (a povětšinou později zjištěno agenty STB...).

Pamatuji si, že jsem spolužákovi v nadšení ukazoval kolem 3. třídy vodu od vodovek, jaký se mi podařilo namíchat tón a on zareagoval zkratově - vyrazil mi ji z ruky. Řešení - můžou za to oba, oba mají důtku a rodiče půjdou třídu vymalovat. Vlastně jenom moje, tatínek kamaráda byl nějak vysoce postavený a maminka těhotná....

Když dneska uvažuju, tak se tehdejší třídní zřejmě snažila dokázat, že dítě se špatným kádrovým profilem nemůže nemít trojku na vysvědčení. (Tehdy jí to naštěstí zatrhl ředitel, který byl docela rozumný chlap a patřil k takové hospodské místní síti intelektuálů, které poznamenala normalizace - předtím byl docent na VŠ, pak si dost posypal hlavu, dostal zřejmě menší stranický trest a udělali z něj zástupce a pak ředitele ZŠ. Táta s ním promluvil a on nařídil naší soušce zopakovat test, který dopadl špatně celé třídě.) Pak jsem se téhle zástupkyni skoro na chodbě vysmál, když mi v osmé na druhém stupni blahopřála k reprezentaci školy - že vždy viděla, že ze mně něco bude.


Co si ale pamatuju, tak schovávání věcí "slabším kusům", zdaleka nejen mně, bačkory v záchodu, boty v míchačce, zlomené kružítko, ... bylo na denním pořádku. Někteří halt byli nedotknutelní, nebo si z toho rodiče nic nedělali a škola z toho taky nic nedělala - byli ze sociálně zhoršených poměrů - třeba tehdy z rozvedené rodiny .

A od své dcery dodnes znám situace, kdy si kamarádka při písemce půjčí kružítko, zmizík, nebo úhloměr a pak ho nechce vrátit. A učitel je tak maximálně napomene za rušení... Takže jí raději dáváme dvoje.

Taky skříňky jsou velké vítězství. Ukradené věci a vyměněné boty byly normální ještě na G. Asi od 4. třídy mají skříňky i u holky na ZŠ, což jí umožnilo mít dvojí sadu učebnic.

Takže pokud se dcři ztratí bačkory, tak primárně přemýšlím (v duchu svých zkušeností), že je někdo ukradl... A to i kdyby mi přitom odsekla...