Re: Ztrácení přezůvek / třídní důtka

V tomhle se asi nepotkáme, ale zajímalo by mne spíše ještě něco jiného:

Pokud pošleš dítě se vyzout, tak tím samozřejmě obsah školního řádu ("příslušně domácky obuté dítě" ) nenaplníš, po škole ti bude běhat zuté dítě, což je také dle ŠŘ špatně. Naplníš tím pouze sen uklízečky - méně uklízet.

Ale co je horšího, pokud by to dítě upadlo a ublížilo si, pak bych se v pozici právníka točil přesně na tom, že jsi svým jednáním zvolila větší zlo - běhání v ponožkách, místo chození v botách (které se nadto daly otřít apod.) A ještě bych zdůrazňoval fakt, že není vyloučeno, že k "bososti" dítěte došlo vinou nevhodného způsobu ponechávání bačkor v nestřežené šatně, čili vinou školy....

Není ve světle tohoto rizika lepší dítěti za de fakto nepřinesenou pomůcku dle ŠŘ dát třeba poznámku, ale nechat ho chodit civilizovaně, jen ho například poslat si boty otřít hadrem?

A mimo jiné, ty šílené výmysly stylu domácí obuv (je domácí obuv taková k níž rodič vydá písemné dobrozdání, že v kultuře jeho domácnosti se tato nosí doma?) mi hodně připomínají jiný zážitek ze základní školy: Tehdy jsem dostal třídní důtku na lyžřském zájezdu za špatné vázání.

Nebyli jsme moc bohatí a táta odněkud z druhé ruky koupil juniorské lyže s vázáním Gertsch - takové ty destičky co vypadávájí celé i s botou. Lyžáky jsem měl ještě zavazovací jako jediný ze třídy, protože na mojí velikost a tvar nohy se prostě za socíku jiné sehnat nedaly. Samozřejmě - už tím jsem štval kantory, protože jsem byl nutně poslední (k tomu značně neohrabanej). No a ono to vázání sice bylo na mojí velikost, ale ne váhu. V servisu je nějak seřídili, i papírek vydali...

No a pak jsme začali jezdit. Do kopce mi ty destičky při stoupání vypádavaly spolehlivě při každém zahranění. A při pádu často ne - byly utažené. A co bylo nejhorší, postupně se v patách uvolňovaly takové šrouby s destičkami a přes dotahování na sjezovkovém výletu pak upadly úplně - čímž bylo po lyžování. A tak jsem za špatnou přivravenost lyží dostal třídní důtku...