Valkýro, tvoje potíž je, že je to tvoje potíž, přičemž fakt je, že je to JEJICH problém.
Já na takové lidi shlížím s "lehkým pohrdáním

", protože se pinoží po světě, jako červíci a nemají se nějak výrazně líp, než já.
Kupodivu ti, kdo se "vopravdu maji", jsou v pohodě a protože jsou srovnaní sami se sebou, srovnají se vcelku v pohodě i s různými exoty, kritérium je jediné - neškodit.
Já v tvém případě vidím dvě možnosti - buď se ztotožníš sama se sebou, nebo se musíš ztotožnit s nimi, což není až zas taková potíž, jak by se mohlo zdát, jen jakoukoliv činnost musíš vykonávat dostatečne demonstrativně a viditelně, nezáleží na kvantitě, ani na kvalitě, podstata je v té demonstraci.
Být v takové opozici, to fakt musíš mít "dobrý nervy a žaludek", jinak tě to zvalchuje, nebo spíš už se stalo.
Pro mě je to asi tak stejně emotivní a "na úrovni", jako hrát Člověče, nezlob se.
Co se týče ne/úspěchů dítek, občas rozvinu "jakože neosobní" debatu o genech a ne/kvalitách potomstva a konec zaonačím tak, že mám li geniální děti, veškeré další úsilí mého neodborného (haha, všichni vědí.......) zásahu by je mohlo poškodit a hrubě narušit úsilí vzdělaných pedagogů.
Není to urážlivé, je to na kousnutí se do zadku vzteky.