Re: Dokázaly jste překonat špatný osud, který vypadal jako osudové předurčení?

zatím né, těch klacků je tolik, že mě to směřuje naprosto jinam, než jsem plánovala. Něco vychází, něco vůbec. Byly dny, kdy jsem si říkala, že barák, ve kterém žiju je prokletý, tak jak to kdysi prohlásila babička, pak se ale karta třeba obrátila a já zabojovala a bylo líp, ale nic není trvalé, je to jako na houpačce. Trvale to ale rozseknout nemám odvahu.. Pomohlo mi to všechno ale zjistit, s čím bojovat mohu a co musím nechat plynout a zároveň se tím nenechat semlít... Pořád jsem ale naivně přesvědčena, že vše dobré se mi v dobrém jednou vrátí, i když teď je to tak, že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán